Argentinské tango v Praze

Často kladené dotazy

Odpovědi na otázky vyjadřují naše zkušenosti, naše chápání tanga a náš způsob jeho předávání. Z povahy tanga, jeho nejednoznačné historie a různých proudů nemusí být odpovědi v souladu s jinými prameny nebo jiným pohledem na tango. Odpovědi byly sepsány jako podnět k zamyšlení, ne jeko dogmatický fakt.

1. Jaký je rozdíl mezi argentinským a evropským tangem?
2. Má tango pravidla nebo si každý může vymýšlet, co ho napadne?
3. Co jsou to styly tanga?
4. Co je to milonga?
5. Existuje nějaké kritérium, podle kterého je možno rozhodnout zda je tanec tango?
6. Na kterou stranu se dívá žena při tanci?
7. Je tango přirozený pohyb?
8. Je důležité pro tanec znát jeho historii?
9. Je důležité pro tanec znát názvy figur?
10. Je potřeba umět španělsky pro pochopení tanga?
11. Má smysl učit se složité figury, které stejně nikdy nepoužiji?
12. Je tango intimním tancem příšeří nebo potřebuje světlé prostory?
13. Jak vznikl název tango?
14. Je pravda, že nejlepší způsob porozumění tangu je pravidelná návštěva milong?
15. Je tango individuální projev osobnosti nebo ho lze i seriózně studovat?
16. Je tango návykové?
17. Existuje v tangu nějaký kodex v oblékání?
18. Může v tangu vést i žena nebo je to jen role muže?
19. Co je to tango queer?

1. Jaký je rozdíl mezi argentinským a evropským tangem?

   Obě tanga mají stejné kořeny, ale po I. světové válce se začaly rozvíjet vlastní cestou a změny v hudbě byly následovány změnami v tanci. Standardní tango je rytmické a tanec především choreografický, zatímco argentinské tango je melodické a tanec v pokročilých formách improvizovaný. Více se dočtete v rozhovoru pro Český rozhlas nebo v článku Od historie tanga až po globalizaci. Charakter obou tanců je odlišný, ale po technické stránce mají společné rysy.

2. Má tango pravidla nebo si každý může vymýšlet, co ho napadne?

   Tango má mnoho nepsaných pravidel. Jedním typem pravidel jsou pravidla společenského tance: dodržování směru tance, ohleduplnost, hygiena, nepoužívání vzdušných figur, způsob vyzvání partnerky k tanci oblékání... Další jsou pravidla technická sloužící k udržení neustálé komunikace v páru. Po jejich zvládnutí tančící pár může zažívat harmonický stav na principech kreativní improvizace, který neřídí náhodná myšlenka ale tok vzájemných reakcí.

3. Co jsou to styly tanga?

   O historii stylů pojednává článek Compás de danza a vývoj stylů. Tango je ovšem jen jedno, ačkoliv stylů je tolik, kolik je tanečníků. V tomto případě se hovoří o osobním stylu. Do přibližně 50-tých let minulého století nové prvky v tangu převážně vytvářeli virtuózní tanečníci své doby a tyto prvky tvořily charakter konkrétního stylu. Ve zlaté éře tanga byl vývoj, co se týče nových elementů zhruba ukončen a další prvky byly přidávány choreograficky pro jevištní tango fantasía, z něhož začal vznikat styl tango nuevo.
   V 80-tých letech vznikl styl milonguero, založený na stylu tango apilado, který se rychle stal úspěšným a díky jeho oblíbenosti je neustále rozvíjen a obohacován o původní figury a principy tanga a občas se také mluví o nuevo milonguero.
   Někdy se za novodobý styl považuje tango salón, což dříve znamenalo jen to, že se tančilo na milongách.
   Samotní představitelé konkrétního stylu se neshodnou na tom, čím je jejich styl odlišný od ostatních. Styl je jen různé zdůraznění některých principů tanga, případně potlačení jiných.

4. Co je to milonga?

   Slovo milonga má několik významů. Jednak je milongou míněn tanec používající kroky a jednoduché nebo zjednodušené figury tanga. Na rozdíl od tanga je milonga rytmická. Druhým významem je místo, kde se tančí (tedy česky tančírna). Na milongách se dnes už tančí zpravidla jen tango, kreolský valčík a milonga, někdy pro zpestření argentinský folklór (chacarera, zamba ...), rock&roll a dříve i ranchera. Milonga je zpravidla rozdělena do tématických celků (kterým se říká tandas) prokládaných jednou netangovou skladbou nazývanou cortina sloužící pro změnu partnera. Tanda (série) jsou 3 nebo 4 skladby obvykle jednoho orchestru nebo alespoň jednoho stylu hudby.
   Třetí význam slova milonga už je zastaralý a říkalo se tak mladým ženám s krátkou sukní a dlouhým rozparkem chodících na milongy ne vždy jenom kvůli tanci.

5. Existuje nějaké kritérium, podle kterého je možno rozhodnout zda je tanec tango?

   Obecným znakem tanga je komunikace v páru prostřednictvím objetí. Tento projev je estetický, pokud je dodržen princip compás de danza. Existuje však spousta fúzí figur tanga a jiných aktivit (v lepším případě tanečních stylů), kterým se také říká argentinské tango. Vedou se spory, zda sloučení akrobacie, moderního a klasického tance s pohyby salzy na elektronickou muziku je ještě tango. Někdo tomu říka evoluce, ale ve španělštině je na to výstižné rčení, které říká, že tančit con fusión (se sloučením) může snadno přejít v confusión (zmatení).

6. Na kterou stranu se dívá žena při tanci?

   V pozici hlavy ženy není v tangu striktní pravidlo a každá má své důvody a historický podtext. Pokud má žena hlavu otočenou vlevo podvědomě, přijímá převážně pasivní podřízenou roli, v níž se pokouší o hlubší prožitek vedení muže. Když k tomu navíc zavře oči, její možnosti spolupráce ještě více klesnou. Na druhé straně, když se dívá vpravo, může přirozeně aktivně ovlivňovat společný tanec a vytvoří tak předpoklady pro společnou improvizaci. Společný pohled udržuje také přirozenější pozici torz v páru a tím i pro tango další důležitý prvek, kterému se říká třetí prostor.
   Záklon a trhané pohyby hlavy v argentinské tangu nenajdete.

7. Je tango přirozený pohyb?

   Nepochybně ano, jen si každý představuje přirozenost po svém. Pro programátora je to ohnutá pozice nad klávesnicí, pro kovboje široká chůze po sesednutí z koně, pro někoho měkká chůze po špičkách, pro jiného tvrdá chůze přes paty a pro tanečníky balroom chůze houpavá a akcelerovaná. Pro účely tvořivé improvizace je přirozená chůze s váhou na špičkách kontrolovatelná v každém okamžiku. Tedy krok, kdy dochází k přenosu těžiště zároveň s přesunem chodidla je nežádoucí a omezující. Je to jedna z odlišností od evropského tanga.

8. Je důležité pro tanec znát jeho historii?

   Pro samotný tanec to moc důležité není, ale pro jeho studium je to přinejmenším zajímavé, obohacující a motivující. Tango bez historické kontextu je jen módní vlnou.

9. Je důležité pro tanec znát názvy figur?

   Jména figur, pokud v nich je nějaký systém a nedíváme se na ně jako na pouhý název, jsou jakousi mentální reprezentací toho, co se děje na fyzické úrovni. Jména figur a jejich provedení jsou pak dva pohledy na stejnou věc a hra na jedné úrovni se promítá do druhé. Investice do tohoto způsobu chápání přináší růže.

10. Je potřeba umět španělsky pro pochopení tanga?

    Tango vzniklo především jako důsledek střetu různých kultur a jazyků a prolomilo komunikační bariéru. Z tohoto pohledu nepotřebujete umět žádný cizí jazyk. Dnes už nejsou podmínky pro to, aby přirozeně vznikal nový komunikační prostředek a tango se učíme uměle pro jeho hodnoty nebo zábavnost. Pokud chceme tango poznat s nádechem jeho původního charakteru bez dominujícího vlivu evropského nebo amerického stylu chápání, je dobré poznat na vlastní kůži způsob života a jinou mentalitu lidí z Buenos Aires. U těch, co ještě neuvažují evropsky nebo americky s angličtinou příliš neobstojíte.

11. Má smysl učit se složité figury, které stejně nikdy nepoužiji?

    Rozhodně ano. Dobře provedený základní krok z 8 pohybů obsahuje všechny elementy tanga. Kombinací těchto elementů a změnou jejich kvality vznikají figury. Pokud máte problém v molinete tak na sto procent máte úplně stejný problém v základním kroku, pravděpodobně už v samotném postoji, a o ocho adelante ani nemluvě. Jen v jeho jednoduchém provedení není problém tak výrazný. Složité figury jsou dokonalý indikátor úrovně pochopení nejen samotné techniky tance.

12. Je tango intimním tancem příšeří nebo potřebuje světlé prostory?

    Světlo je pro tango stejně důležité jako pro květinu, na světle roste v šeru zaniká. V Buenos Aires na milonze mohou být propálené a špinavé ubrusy, rozpadající se židle, pachnoucí toalety, ale nikdy ponurné světlo.
    Jedním z důvodů je to, že tango je také lidové umění. A umění je dovršeno až pozorovatelem. V Buenos Aires je tento aspekt na milongách významnější než taneční vystoupení.
    Hodně světla je pro organizátory milong jedno z nejzákladnějších pravidel. Doba, kdy bylo nedostatek světla, protože se muselo svítit svíčkama je už pryč.

13. Jak vznikl název tango?

    Polemiku nad názvem tango najdete v článku Původ slova "tango"

14. Je pravda, že nejlepší způsob porozumění tangu je pravidelná návštěva milong?

    Ano i ne. Šedá je každá teorie, zelený strom života. Prostředí milong je prostředí miliónů drobných i výrazných podnětů k improvizaci a tím i objevování a zdokonalování se. Pokud máte zažitou techniku tance, milonga je stimul ke zlepšování. Pokud na milongu chodíte z cílem trénovat základy, zcela určitě se zde zhoršujete a své studium si komplikujete. Milonga je místo, kam se chodí lidé bavit a užívat si společné přítomnosti. Jeden začátečník zkoušící si zde novou figuru může zkazit zážitek mnohým. Pro trénink jsou praktika a kurzy. Pokud vás přesto jako začátečníka lákají milongy, je potřeba tanec zjednodušit na svou úroveň. Viz také pravidla v tangu.

15. Je tango individuální projev osobnosti nebo ho lze i seriózně studovat?

    Tango je projev silně individuální, ale principy má obecné, vycházející z přirozenosti člověka. Jedním z institutů, kde lze tango regulérně studovat je CETBA - Centro Educativo del Tango de Buenos Aires, bývalá univerzita tanga. Je to denní tříleté studium, ale dosud nemá status univerzity a tedy ani platný diplom. Sistema Dinzel vznikla jako osnova pro tuto univerzitu. Jejím cílem bylo obnovit kulturu tanga na základních školách přípravou kvalifikovaných učitelů pro děti, aby původní kultura a principy tanga nezanikly ve změti moderních fůzí.

16. Je tango návykové?

    Mnoho začátečníků mluví o návykovosti a litují každého dne, kdy není možnost tančit. Tento typ "návykovosti" zpravidla do 2 let opadne a často zájem o tango poklesne na několik milong do měsíce. Důvod je především v tom, že další hlubší poznávání tanga je mnohem složitější, namáhavější, s nutností návratu na začátek, což je pro "zkušené" tanečníky bolestné. Jen málo lidí jde touto cestou obecných principů.

17. Existuje v tangu nějaký kodex v oblékání?

    Způsob oblékání byl v minulosti až příčinou vzniku některých stylů. Zvláště po očistě tanga přes Paříž se z něho stal tanec vyšší společnosti. Moderní doba na tomto kodexu značně slevuje a i na nejznámější milonze v Buenos Aires, Confitería Ideal, kde se odehrává alespoň nějaká elegantní scéna v mnoha filmech o tangu, dnes najdete "tančící" individua v kraťasech, kšiltovce a z coca-colou v kapse. Na tradičních milongách je společenský oděv samozřejmostí a na některých milongách mimo turistické centrum vstup v nevhodném oblečení omezují. Způsob oblékání se zpravidla přizpůsobuje eleganci prostředí nebo události, na samotné tango vázán není. Pouze paradoxně novodobě přehnaný důraz je kladen na speciální obuv.

18. Může v tangu vést i žena nebo je to jen role muže?

    Aktivní účast ženy při tanci je známkou pokročilosti a v některých případech i nutností. Je to jeden z hlavních důvodů proč tango vůbec vzniklo ale zároveň aspekt současnou společností značně potlačovaný. Začátečníci se nejprve pro jednoduchost učí rolím v tangu (muž vede, žena následuje). Po zlepšení komunikace žena dostává od muže občas prostor ke tvoření a různým ozdobám. Další fází je hlubší oboustranná komunikace, kdy si žena dokáže nenásilně tento prostor pro tvoření skrze partnera vytvořit sama a zde už je jen krůček k tanečnímu rozhovoru, kde se vedení přelévá z muže na ženu a zpět nebo se stane společným úmyslem. Oba v páru se aktivně podílí na tvořivé improvizaci. Pro někoho je to vrcholný stav tanga, pro jiné tím tango teprve začíná. Částečně je to otázka technické vyspělosti, ale především způsobu myšlení a přístupu. V tradičních školách se hovoří o procentuelním rozdělení vedení, muž vede přibližně ze 70% a žena ze 30%, liberálnější školy učí 50 na 50, ale existují i výukové techniky, kdy oba v páru vedou a nechají se vést současně. Jinými slovy, tango je komunikace v objetí a energie v objetí nelze udržet bez aktivní účasti ženy, tudíž bychom mohli hovořit o rozdělení 100 na 100.
    Něco jiného je záměna rolí viz tango queer, což je v podstatě jen trénink na hlubší poznávání principů komunikace a zažití jiného charakteru práce.

19. Co je to tango queer?

    Queer znamená v překladu divný nebo zvláštní, hanlivě teplouš a v tangu to znamená možnost tančit v různých rolích. V počátcích tanga byla převaha mužů, kteří spolu trénovali proto, aby se zvyšovala jejich šance zatančit si na milonze s ženou. Dnes se situace obrací a hodně žen se učí mužskou roli, aby se zvyšovala jejich šance zatančit si častěji.
    Ať je motivace tančit s partnerem stejného pohlaví nebo v opačné roli jakákoliv, prohlubuje rozvíjení komunikace a různých úhlů pohledu. Jen se doporučuje dbát na to, aby žena v pozici muže zůstala ženou a neztratila svůj charakter. Totéž platí i pro muže. Otázka typu "Jsem teď chlap nebo ženská?" v tangu neexistuje. V opačném případě je to queer v pravém slova smyslu, směšné a zatracované. Popularita kurzů, praktik a milong queer stále roste a to co je "divné" se zde stává přirozeným.